Opravdu moc mě baví cestování. A stejně tak moc mě baví cukrařina. Tedy baví mě vymýšlet, tvořit, potěšit oko i chuťové buňky, učit se stále nové technologie tohohle sladkého umění. A baví mě poznávat rozdíly v pojetí cukrařiny. Ať už v malých cukrárnách, luxusních kavárnách, výrobnách na objednávku, restauracích či hotelích. Ať už v Praze, Brně, Táboře, Davli,... Ať už v Čechách, na Slovensku, V Německu, Rakousku, Anglii,... nebo třeba v Polsku. Je to pro mě skutečně velké sladké dobrodružství a děkuji osudu, že mi bylo dopřáno ho prožívat.

 

V září letošního roku jsem byla poprvé v životě v Polsku. Za svůj život jsem projela polovinu Evropy, ale do Polska jsem se nikdy nedostala. Moc jsem se těšila. Přátelé mě vzali s sebou na prohlídku historické části města Jelenia Góra, které leží na druhé straně Krkonoš. Stará část města je opravdu nádherná, architektura jako z pohádky. Mě ovšem samozřejmě nejvíc zajímala polská cukrařina. Z mezinárodních cukrářských soutěží vím, že polské umělecké cukrářky a cukráři dokážou opravdové divy. Mnohokrát jsem se jejich dílům ráda poklonila. Ale jaká je ta běžná "konzumní“ cukrařina?

 

 

 

Viděla jsem během procházky po městě několik sladkých vitrín a výkladních skříní. A byla to nádherná cukrářská řemeslná tvorba. Velmi rozmanitá, velmi zajímavá, velmi krásná. Ale jen vidět nestačí. Zašli jsme s přáteli na kávu a zákusky do cukrárny Bristolka, v originále Bristolka Cukiernia Surowiak R.T., která byla na ulici 1. Máje otevřena už v roce 1988. V hezkých dnech se dá sedět na venkovní zahrádce, ale interiér je také velmi příjemný. Na stěnách tvoří výzdobu velké fotografie svatebních dortů, které byly v této cukrárně vyrobeny. U každého jsou napsána jména novomanželů. Zajímavý a originální nápad.

 

 

 

Vybrat si z nabídky nebylo snadné, ale protože bylo krásně teplo, nakonec jsme se rozhodli pro tartletky s ovocem. Působily tak svěže a lákaly barevností. Ovšem velikost jedné byla pro dvě osoby! Průměr košíčku z mandlového křehkého těsta cca 12 – 13 cm, výborný vanilkový krém a množství různého ovoce, jehož aranžmá podpírala výseč z vodního melounu. Celková chuť byla dokonalá. Bez kávy by to nebylo ono. Každý jsme si vybrali jinou. A byli jsme krásně překvapeni doplňkem v podobě maličkého kornoutku se zmrzlinou. Milá pozornost podniku. I celé dorty vypadaly velmi lákavě. Kdybych potřebovala pro někoho dort jako dárek k narozeninám, tady bych se vůbec nerozmýšlela.

 

 

 

Pokud se vydáte na výlet do polské Jelení Hory, určitě si s sebou neberte žádné sladké tyčinky a sušenky. Zajděte si raději na dortík, na dezert, na pohár do místní cukrárny. A nebojte se zajít si tu na nějakou specialitu do některé z mnoha restaurací. Kuchaři tu svoje řemeslo umí dobře.  Jen to pivo se sladkým sirupem, které tu místní rádi pijí, jsem si netroufla dát. To už je pro mě moc velká exotika.

 

 

 

Jestli máte po přečtení tohohle článku chuť na sladké, neodbývejte se bonbony z pytlíku. Zajděte si do nějaké dobré kavárny a oslaďte si život něčím opravdu dobrým.

Vaše Lucie

 

Fotografie: © Lucie

 

Jste cukrář/ka a poohlížíte se právě po nové práci? Na GastroJobs.cz najdete aktuální výpis volných pozic.