No jo no… Dostává ta naše láska krapet po tlamě už tři roky. Ale co ji nezabije, to ji posílí. Některá její odvětví určitě projdou a už procházejí sérií radikálních změn. Další části tzv. veřejného stravování pofrčí dál, už ze samé svojí podstaty. Těžko se zastaví školní, závodní, či nemocniční stravování. Největší boj je veden na frontě restaurací se spoustou personálu koncipovaných na bezhlavou honbu za tržbou. 

 

Přiznejme si ale narovinu, že prorůstové plány nelze úspěšně realizovat do nekonečna. Řada restaurací tedy plánuje na zimu přerušení provozu. A nenalhávejme si nic, některé už na jaře nezasejou…

 

 

Stále však zůstává prostor pro přežití energeticky náročné zimy pro ty, kdož poskytují něco nadstandartního, za čím se zákazník vrací. Co vyhledává a za co se nebude bát utratit. Představa, že celý národ zaleze ve svetru pod peřinu a přestane žít je samozřejmě nereálná. Gastronomie fungovala za světových válek, dokonce i v kruté středověké době hostinský krmil a napájelsvé hosty a ubytovával pocestné… Nakonec krize je vždy na druhé straně i příležitost. 

 

 

Polední menu se v restauracích stává čím dál nedostupnější? Kdo nemá hlavu v zadku, zkusí obsadit trh s nějakým dobrým rozvozem (což už se děje). Ne každý touží po namazaném chlebu k obědu, nebo jen nechce ztrácet čas navařováním si jídel do krabiček. Vždyť jiní to umí líp. A když si započítá ztracený čas, tak i za lepší cenu.

 

 

Nefungují ty velké restaurace? Ok, pojďme dělat bistro. Nemusí to být jen nějaká náhražka sprostého bufetu. Tématická bistra, s atmosférou a kvalitou, jsou dobrá gastronomie, to mi nikdo nevymluví!

 

A streetfood? To není jen sprostej burger co ohřeje Táňa v mikrovlnce. Sám jsem udělal spousty trhanýho masa v lokších nebo takový briošky naplněný masíčkem a něčím ostřejším, že ještě dneska mají zákazníci boule za ušima. 

 

 

Ostatně, spokojenej strávník musí řvát blahem ještě v sanitce! To byla jedna z prvních věcí, kterou jsem kdysi od fachmanů pochytil.

 

Tak a dost plácání. Připaluje se mi hrnec.

Čau a zase někdy!

Filip

Filip Vracovský

Fotografie ilustrační pod licencí C00