Nedělní zamyšlení k aktuálnímu dění. K té části vládního konsolidačního balíčku, kterému (troufnu si říct) trošku rozumím. Vstupte tradičně - na vlastní nebezpečí.

 

Že vysedávání u piva není žádná kultura? Že nás hospodské tlachání stojí až moc peněz, protože zrovna já se ho neúčastním a radši chodím do divadla? Bla, bla, bla… Pivní kultura je něco, co k nám prostě neodmyslitelně patří. Navíc na vesnici je, ať se to líbí nebo ne, svébytnou formou společenského života.

 

 

Už to slyším: "Aby se mohli ožrat, není přece třeba jim dávat nějaké daňové úlevy…" Jenže to, že se Franta zlije jako zvíře, ještě neznamená, že právě tohle je ta pivní kultura. Stejně jako docent Vosáhlo, když zvesela chrápe na divadelní premiéře, nepředstavuje kulturu divadelní.

 

Aby nedošlo k mýlce a aby mě někdo neposílal jít si najít nějaké zaměstnání: ohrožené vesnické hodpody nejsou ani marginálně mým zdrojem příjmů. Přesto mě jejich frontální mizení už od dob covidu, které zvýšení DPH na čepované pivo ještě urychlí, bolí.

 

 

Nedovedu si představit, že by se ve Francii stát takto choval k vinařům a obchodu s vínem. Časem se budeme jezdit právě do Francie dojímat nad vínem, do Tyrol, jak se tam pěkně pasou kravičky.... Budeme pak světa, který jsme u nás doslova lehkomyslně zašlápli do země, litovat? Dojde nám to alespoň potom?

 

Paradoxně právě tiché víno se provedlo prolobovat do daňového zvýhodnění. Ne, opravdu to z nás vinařskou velmoc neudělá. A pokud někdo vyčítá vesnickým hospodám neprůhlednou ekonomiku, pak ani tuzemské vinařství nebylo vždycky úplně košer.

 

 

Kýžený výsledek, zvýšení výběru peněz v hospodském segmentu, ale zvýšení DPH nepřinese, spíš naopak. Vláda prostě tradičně vyhlašuje opatření bez dopadových studií. Jinak by dobře věděla, že část venkovských hostinských tlačí k ukončení podnikání, další část pak k návratu do šedé zóny.

 

Toto krok je ostatně pro, jinak jistě potřebný, vládní návrh naprosto ilustrační. Vytáhnout peníze z kapes ještě neznamená konsolidaci veřejných financí. Je to jen koupený čas. Osobně jsem rovněž čekal mnohem nápaditější přístup státu k sobě samotnému. Na jeho zaměstnance ovšem nejspíš v příštích volbách pětikoalice sází. U stran většinově proklamovaně pravicových, je to přinejmenším zvláštní, nemyslíte? Tak snad příště…

 

Díky a ahoj!

Filip

Filip Vracovský

Psáno původně pro autorův blog na idnes.cz

Převzato s laskavým svolením autora

Fotografie: Canva, AI, ilustrační pod licencí CC0