Víno a jídlo k sobě patří od nepaměti, protože prakticky hned od počátku výroby tohoto bohulibého nápoje si lidé všimli také toho, že víno podtrhuje chutě a vůně jídla a naopak. Stejně tak jako v počátcích nebylo párování vína a jídla žádná složitá disciplína a lidé se řídili prostým pravidlem, zda jim daná kombinace chutná nebo nechutná, není důvod obávat se složitosti párování ani dnes. Chutná, nechutná je základní pravidlo a každým dalším si můžeme zážitek ze snoubení vína a jídla ještě vylepšit.

 

Zatímco oblast gastronomie je prakticky nekonečná a není vždy snadné se v celé její šíři zorientovat, na straně vína máme jednu velkou výhodu, která nám pomůže ve výběru toho správného. Není totiž na světě jídlo, ke kterému bychom nedokázali vybrat vhodné víno z Moravy nebo Čech.

 

 

Kombinování vína a jídla nabízí velký prostor pro zkoušení a fantazii se zde meze nekladou. Přesto však existuje několik principů, jejichž dodržováním nemůžete udělat chybu. Nejjednodušší a zároveň nejdůležitější radou je, že byste měli párovat jídla a vína podobného charakteru. Tím předejdete tomu, že jídlo s vínem bude soupeřit o vaši chuť a čich. U takového soupeření totiž bývá vždy jen jeden vítěz a jeden poražený.

 

V praxi to znamená, že k jemnému jídlu se hodí jemné víno, k výraznějšímu nebo pikantnímu jídlu zvolíme výraznější, plnější víno. Podáváme-li lehké, méně výrazné jídlo, doplníme ho suchými, mladšími jakostními nebo kabinetními víny. Hodí se například Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský nebo vlašský, Chardonnay nebo červený či růžový Modrý Portugal či Rulandské modré, ale také rosé odrůd Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe.

 

 

Pokud ovšem připravujete bohaté jídlo, určitě si zaslouží být doplněné stejně bohatým, plným a vyzrálejším vínem v pozdním sběru či výběru z hroznů. Vhodná jsou například moravská či česká vína odrůd Rulandské šedé či bílé, Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo vlašský a z červených Merlot nebo Cabernet Sauvignon či Cabernet Moravia, která mají výraznější třísloviny.

 

Pokud připravujeme maso, můžeme si pomoci i jednoduše zrakem – k bílému masu bílá vína, k červenému červená, a když váháme, tak růžová. Víno a jídlo by totiž mělo ladit také vizuálně, tedy barvou. Je to jednoduchá pomůcka, ale velmi dobře funguje.

 

 

K voňavým, kořeněným jídlům se hodí vína s bohatou aromatikou. Skvěle se bude hodit výraznější suché, starší, přívlastkové víno, z červených například Frankovka, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Merlot či Cabernety, z bílých pak suchá či polosuchá vína odrůd Muškát moravský, Tramín červený nebo Pálava. Sladká jídla doplňujeme sladkými víny, kterým by však neměla chybět i svěžest, aby sladkého nebylo příliš. K ovocným jídlům se hodí vína s výraznějšími ovocnými tóny. Vyzkoušet můžete například Ryzlinky, Muškát moravský nebo Hibernal. Fungují ale i protiklady. Například sladké víno ke slanému jídlu. Spojení těchto dvou chutí může být překvapivě skvělým zážitkem.

 

 

Mějte ale na paměti, že pravidlo o podobnosti charakteru nefunguje u jídla s nakyslou chutí a vína s vyšší kyselinou. Zde se totiž oba vjemy navzájem posilují, a kombinace tak nemusí vždy působit harmonicky. Suché víno s vyšší kyselinou se ale skvěle hodí k tučnému jídlu, jelikož vinná kyselina rozpouští tuky a jídlo tak odlehčí a pozvedne. Výborné jsou například naše skvělá vína Ryzlink vlašský či rýnský, Sauvignon nebo Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe, Rulandské modré a další.

 

Ať se již rozhodnete pro zodpovědné dodržování staletími prověřených pravidel, nebo se budete řídit svou fantazií a chuťovými buňkami, jedno je jasné. Kvalitní moravská nebo česká vína promění jídlo v hostinu.

Zdroj: TZ