ČTK: Několikaprocentní provize ze stravenek, již měsíčně účtují obchodníkům a restauratérům vydavatelé stravovacích poukázek, je podle předsedy maloobchodního Družstva CBA Romana Mazáka neúměrně vysoká. "Je to v podstatě lichva," řekl včera ČTK Mazák. Podle něj by stravenky měly nahradit přímé finanční příspěvky od zaměstnavatele při zachování daňového odpočtu v nynější výši. Ministerstvo financí podobnou změnu chystá jako doplněk. Vydavatelé stravenek Mazákovy výroky odmítají.

 

"Označit provozování poukázkového systému za lichvu je neférovým útokem proti řádnému podnikání. Takové nařčení vychází z hluboké neznalosti fungování stravenkových firem," řekl ČTK předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů David Rýc. Provize firem jsou podle něj výrazně nižší než u jiných společností poskytujících podobné služby.

 

 

Provize jednotlivých firem je individuální a pohybuje se v řádech jednotek procent, doplnil mediální zástupce firmy Edenred Marek Pražák. "Příjemci stravenek vstupují do vztahu s naší společností naprosto dobrovolně, protože vědí, že stravenky jim přivedou novou klientelu. Srovnání s 60procentním úrokem a přirovnání k lichvě je přinejmenším velmi odvážné," dodal.

 

Šumperské Družstvo CBA sdružuje přes 1000 menších prodejen. Stravenky podle Mazáka na tuzemském trhu slouží jako další platidlo. "Lidé jimi platí v restauracích a prodejnách, restaurace jimi platí zase dál. Poslední článek řetězce pak stravenky vrací emitující firmě, od které dostane zpět peníze po odečtení provize. Je to v podstatě lichva, provize jsou obrovské. Pohybují se mezi pěti až šesti procenty, což je srovnatelné, jako by si banka dala za půjčku úrok 60 procent," řekl Mazák.

 

Provize se vydavatelům stravenek podle Mazáka platí pokaždé, když se poukázky vracejí. "V praxi právě jedenkrát měsíčně. Problémem je v tomto případě blokování hotovosti. V maloobchodě například jednou měsíčně svezou z prodejny stravenky, na centrále je přepočítají a odešlou vydávající firmě, která do 14 dní pošle prodejně hotovost," řekl Mazák.

 

Pokud zákazník za stravenky nakoupil začátkem měsíce, po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží prodejna hotovost téměř po dvou měsících od nákupu. "Jak k tomu obchodník přijde, když musí dát šest procent ze své marže pryč jen proto, že zákazník místo peněz použil stravenku?" podotkl Mazák.

 

 

Upozornil, že po uplynutí doby platnosti nominální hodnota nepoužité stravenky představuje zisk pro vydavatele na úkor uživatele. "Podle odhadů přitom stravenkové společnosti tímto způsobem generují až třetinu zisku Při zavedení finančního příspěvku od zaměstnavatele k tomu však nemůže dojít, pokud bude mít zaměstnanec peníze například na zvláštním účtu," dodal Mazák.

 

MF chystá novelu zákona o daních z příjmů, která zavede stravenkový paušál. Zaměstnanec by dostával peníze na stravu přímo. Paušál bude alternativou k současnému režimu se stravenkami, který zůstane zachován.

 

Odbory plán MF odmítají. Podle předáků by znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Asociace hotelů a restaurací ČR záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit. Podle společností, které poukázky poskytují, by změna omezila pravidelné stravování zaměstnanců, likvidaci kantýn a jídelen a vedla by k nižším příjmům rozpočtu.

 

Podle Mazáka se ale 80 procent stravenek využívá v prodejnách, ať už k nákupu potravin či drogerie. "To, že si lidé ve většině případů kupují za stravenky jiné zboží než jídlo ve stravovacích zařízeních, proto s restauracemi a jejich možným snížením tržeb nemá nic společného," podotkl.

Redakce GastroJobs.cz

Zdroj: ČTK

Fotografie: Ilustrační pod licencí C00