ČTK/AFP:  "Vidíte, nemá to nic společného s tím, co jste dosud ochutnal," říká Germaine Esau a posypává trochou soli tuňáka, kterého porcuje. Je to jedinečná sůl a podle jejích producentů v Jihoafrické republice přímo posvátná, píše agentura AFP. Šéfkuchař módní restaurace Myoga v Kapském Městě o svém oblíbeném ochucovadle hovoří nesmlouvavě: "Dodává každém jídlu tu správnou chuť, dokonce ji zdůrazňuje," říká.

 

Sůl Baleni se sbírá v suchých zimních měsících 2000 kilometrů daleko, v řece Klein Letaba v provincii Limpopo na severovýchodě země.

 

 

"Dodává chuť všemu, co připravujete," pokračuje Germaine Esau. Šéfkuchař se nedávno - s výjimkou sojové omáčky a sojové pasty miso - rozhodl přestat používat všechny zahraniční produkty a dávat přednost těm jihoafrickým. "Hledali jsme nejlepší sůl, která je u nás k dispozici a byla to Baleni," říká.

 

Svou jedinečnou chutí dnes tato sůl dodává "šťávu" pokrmům připravovaným v luxusních restauracích v Kapském Městě či Johannesburgu. Kilogram soli stojí 125 randů (asi 200 Kč) a lžička soli přijde na 20 randů (asi 30 Kč).

 

 

Na ceně se odráží mravenčí práce žen z obce Giyani, které s ohnutými zády hodiny a hodiny podél bažinatých břehů řeky Klein Lebata sbírají vzácnou bílou vrstvu. "Je to posvátné místo, které nám darovali naši předci," vysvětluje třiasedmdesátiletá Emelin Mathebulová, která opatrně škrábe sůl kovovou lopatičkou.

 

 

Aby bylo možno sbírat posvátnou sůl Baleni, je zapotřebí mnoha rituálů. K mrtvému stromu Motswiri je třeba položit trochu tabáku, několik mincí a mqombothi, místní domácí pivo jak poděkování předkům za bohatství, které lidem příroda dává. "Jestliže nezačnete tímto rituálem, nikdy sůl nedostanete," ujišťuje šestašedesátiletá Ndaheni Masheleová.

 

 

Podle Eleanor Mullerové, majitelky podniku Transfrontier Parks Destinations NPO, který sůl prodává, potvrdili archeologové, že sůl na březích řeky Klein Lebata vznikla před dvěma tisíciletími. "Tato posvátná sůl je po staletí velmi oblíbená u jihoafrických léčitelů. Dokonce i dnes," říká. Sůl obsahující zejména hodně hořčíku a chloridu se kromě jiného používá k léčbě vysokého krevního tlaku a bolestí svalů. Za své vlastnosti vděčí prameni, který se do řeky vlévá. Místní obyvatelé tomuto místu přisuzují duchovní vlastnosti.

 

 

"Je to forma spolupráce mezi pramenem a vrstvami soli. Sůl se vytváří, když voda teplého pramene bohatá na sírany stéká po vrstvách soli a slunce ji vysouší," říká průvodce Thinashaka Tshivhase.

 

Sběrači soli, jako je Emelin Mathebulová, hrdá babička osmi vnoučat, naplní solí pětilitrová vědra. Přidají písek z řeky, vodu a pak směs filtrují přes větve, hlínu a dlouhé listy rostlin. Operace se opakuje čtyřikrát, dokud voda není téměř čistá. Ta se pak pomalu vaří na mírném ohni čtyři hodiny. Vzniklá pěna se ochladí, takže zkrystalizuje a vznikne proslulá sůl Baleni. Za tři dny mohou ženy z Giyani vyrobit až 80 kilogramů. Z břehů řeky mohou být za rok vytěženy až dvě tuny soli.

 

 

Když šéfkuchař Germaine Esau obsluhuje hosty v restauraci Myoga, neváhá o této zvláštní soli vyprávět. "Všichni milují příběhy a tato sůl má pěkný příběh," říká.

 

Redakce GastroJobs.cz

Zdroj: ČTK

Fotografie: restaurace Myoga, Transfrontier Parks Destinations NPO