V dalším dílu našeho seriálu o slavných hotelech se zajímavou historií i osobitou atmosférou se dnes podíváme na jeden z pražských grand hotelů, který kdysi býval centrem společenského dění, ale později byla jeho existence veřejnosti téměř dokonale utajena!

 

Po zrození Československé republiky v roce 1918 se Praha z provinčního města v rámci rakousko-uherské monarchie pozvolna měnila v dynamickou metropoli mladého státu, která ale zoufale trpěla nedostatkem kvalitního ubytování pro svoje hosty. Josef Steiner měl k hotelovému provozu blízko, vždyť rodina jeho manželky Emílie provozovala hotel Centrál v Rybné ulici. Plán, postavit na místě několika domů v nedaleké ulici Králodvorské, které rovněž patřily rodině, moderní hotel, se tedy sám nabízel. Skvělou lokalitu hned za Obecním domem si hosté pochvalují dodnes.

 

Stavba budovy v secesním stylu začala v roce 1927 a už o dva roky později se zrodil Grand Hotel Steiner. Měl tehdy 5 pater a 130 lůžek v 70 pokojích, z nichž většina byla vybavena mramorovou koupelnou a všechny pak luxusním nábytkem a dekoracemi vyrobenými na míru dle zadání pana Steinera nebo třeba telefonem s možností přímého volání mimo hotel či objednání pokojové služby - na svou dobu nebývalý přepych.

 

Hoteliér Josef Steiner a hala jeho hotelu, 30. léta 20. století

 

Grand Hotel Steiner se rychle zařadil mezi nejprestižnější pražské adresy a stal se oblíbeným místem pro setkávání prominentů z řad vysokých politiků, diplomatů, umělců, podnikatelů i aristokracie. Místní smetánka se doslova zamilovala do překrásného plesového sálu Boccaccio, kde se každý den pořádaly čaje o páté v anglickém stylu či taneční večery - “soireé dansantes“. Po setmění se pak Boccaccio měnilo v exkluzivní noční klub, který nabízel diskrétní prostředí pro delikátní jednání (i pro leccos jiného - i když filmová trilogie o Andělu s ďáblem v těle, která se tady natáčela, pravděpodobně v tomto ohledu poněkud přeháněla).

 

Sál Boccaccio, 30. léta 20. století

 

Proslula i Francouzská restaurace v přízemí hotelu pod vedením věhlasného prvorepublikového šéfkuchaře Josefa Bittermanna. Ten prošel praxí v předních evropských restauracích a jeho jméno je dodnes v gastronomii pojmem. Je totiž také autorem Velkého českého kuchařského lexikonu, kulinářské bible s více než pěti tisíci recepty slavných šéfkuchařů, aristokratů, bohatých měšťanů, úspěšných umělců a v neposlední řadě i snobů a zbohatlíků. Lexikon poprvé vyšel v roce 1939, ale to už se nad Grand Hotelem Steiner a nad celou zemí stahovala temná mračna.

 

Po nacistické okupaci hotel převzali Němci, rodina Josefa Steinera se odebrala do Itálie. Lehkost a noblesa předválečných let zmizela, vystřídaly ji uniformy a dusot těžkých bot, ale luxus a diskrétnost zůstaly - nacističtí důstojníci to prý v Boccacciu taky uměli pěkně roztočit!

 

Pro hotel ale ty nejhorším časy přišly až po osvobození. V roce 1948 patřil mezi první, které komunisté znárodnili. Pan Steiner se nabídl, že hotel povede i nadále jako zaměstnanec. Pravděpodobně se domníval, že půjde jen krátké, přechodné období, než se věci zase vrátí do normálu. Nebyl sám, kdo, řečeno s filmovou klasikou, “dával bolševikovi rok, maximálně dva…” Bohužel se mýlil, trvalo to nakonec čtyřicet let.

 

Grand Hotel Bohemia - malý, ale šikovný

 

A jako by nestačil prostý akt znárodnění, který nakonec čekal všechny soukromé provozy, komunistická strana se rozhodla vytvořit z Grand Hotelu Steiner reprezentační ubytovací zařízení pro vlastní potřeby. Podnik byl přejmenován na Hotel Praha, ale v tehdejších průvodcích, mapách ba i v telefonním seznamu byste ho hledali marně, nebyl určen běžným hostům. Gentlemany ve fracích a dámy ve večerních toaletách tak vystřídali straničtí funkcionáři, dělnicko-rolnické kádry i soudruzi ze “spřátelených zemí”. Boccaccio bylo svědkem večírků zcela jiné úrovně, nábytek na pokojích byl vyměněn za typizovaný sektor a celá budova, které se nedostávalo údržby ani investic, zvolna chátrala. V sedmdesátých letech už byl její stav natolik špatný, že si KSČ nechala postavit nový Hotel Praha v Dejvicích. Kdo ví, jak by to s někdejším legendárním Grand Hotelem Steiner nakonec dopadlo, kdyby v listopadu 1989 nepřišla změna společenských poměrů.

 

Grand Hotel Bohemia, výhled z terasy hotelového pokoje

 

V tzv. restitucích byl hotel vrácen dědicům rodiny Steinerových. Ti už neměli s řízením luxusního hotelu žádné zkušeností, nemovitost navíc byla v dezolátním stavu. Novopečení majitelé proto udělali asi to nejlepší, co udělat mohli: prodali podnik společnosti Austria Hotels. Následovala kompletní rekonstrukce, která hotelu vrátila jeho původní lesk a 1. října 1993 otevřel pod novým jménem Grand Hotel Bohemia.

 

Sál Boccacio, dnešní podoba

 

Ten má dnes 79 luxusních klimatizovaných pokojích na osmi patrech a je členem hotelové skupiny Gerstner Imperial Hotels & Residences. Kompletní opravy se dočkal i plesový sál Boccacio včetně původních parket, křišťálového lustru a sošek andělíčků. Sál znovu slouží jako ideální místo pro společenské akce, ale také svatby nebo konference. Hotelová restaurace Franz Josef pod vedením šéfkuchaře Pavla Jirků nabízí tradiční pokrmy z kuchyní národů někdejší habsburské monarchie. Zastavte se někdy!

Fotografie: Grand Hotel Bohemia

 

Chtěli byste pracovat v Grand Hotelu Bohemia? Na GastroJobs.cz najdete nabídku volných pozic.